ÚČELEM KAMEROVÉHO SYSTÉMU PŘI OCHRANĚ MAJETKU JE POUZE SHROMÁŽDĚNÍ ÚDAJŮ PRO JEJICH EVENTUÁLNÍ PŘEDÁNÍ ZÁKONEM K TOMU URČENÝM ORGÁNŮM.
Důvod a účel zřízení a provozování kamerového systému:
- odradit potencinální zloděje a vandaly a tím snížit finanční úspory a rovněž obavy kolem poškozených společných prostorů v bytovém domě
- zajištění kontroly vybraných prostor s cílem přispět k ochraně majetku členů Společenství, před krádežemi, ochrany osob jakož i ochrany před jinou protizákonnou či trestnou činností
- prevence proti nežádoucím jevům, především proti vstupu neiprávněných osob, včetně jejich neoprávněného se zdržování v bytovém domě
- zvýšení bezpečnosti, zlepšení celkové úrovně bydlení členů Společenství
- úklidová služba se nebude potýkat s odpadky ve společných částech bytového domu
- ochrana poškozovaných zdí ve vjezdech bytového domu při vjíždění aut do dvorany
- zvýšení bezpečnosti sklepních prostor, kočárkárny, kolárny
- ochrana společných prostor bytového domu při stěhování obyvatel bytového domu
Způsob provozování kamerového systému, vnitřní směrnice o provozování kamerového systému
Dnem 25.května 2018 byla zrušena registrační povinnost pro provoz kamerového systému u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nové evropské nařízení na ochranu osobních údajů posílilo zodpovědnost provozovatele za kamery. Provozovatel musí posoudit například jejich vliv na ochranu osobních údajů.
Základní pravidla pro provozování kamer zůstávají i po účinnosti novely o ochraně osoních údajů nezměněna. Kamerové systémy se mají instalovat, kde je to nezbytné pro ochranu majetku, např. k odhalení vandalismu, odrazení zlodějů.
Je samozřejmostí, že kamera nemá nepřiměřeně zasahovat do soukromí druhých. Nepřípustné tak zůstává zejména to, aby kamera snímala vchod bytu vlastníka.
Kamerový systém je automatický technický systém umožňující pořizování a uchování obrazových záznamů z předem určených sledovaných míst.
Kamerový systém se skládá z hvězdicové topologie kamerového okruhu, kdy jednotlivé kamery budou propojeny pomocí kabelových segmentů k centrálnímu rozbočovači. Tento rozbočovač bude připojen na HW.
Kamerový systém nebude sloužit k systematickému sledování osob ani ke sledování pro spor s účely uvedenými.
Celý sledovaný prostor v bytovém domě bude viditelně označen informační tabulkou umístěnou v prostoru vstupu do jednotlivých monitorovaných prostor.
Kamerový systém domu bude vybaven záznamovým zařízení o maximální délce záznamu 7 dní. Záznamy budou uloženy na jediné bezpečně označené místo v 1.PP v objektu B – v místnosti o velikosti 14 m2 (dříve zde byl umístěn výměník tepla) s kovovými dveřmi a bezpečnostním zámkem. Vstup do této místnosti je umožněn přes prostory, kde je umístěna plynová kotelna.
Kamerový systém bude mechanicky zabezpečen proti krádeží a manipulaci neoprávněnou osobou.
Kamerový systém je systém cyklickým, s automatickým prováděním obrazového záznamu. Ten v případě nezbytného technického zásahu bude obsluhován odborně způsobilo osobu.
Nakládání se záznamem může provádět pouze osoba oprávněná k zásahu do kamerového systému a to pouze na základě písemné žádosti a po provedení písemného záznamu. Záznam nesmí být fyzicky poskytnout žádné třetí osobě k soukromému zacházení.
Základní pravidla pro provozování kamer zůstávají i po účinnosti novely o ochraně osoních údajů nezměněna. Kamerové systémy se mají instalovat, kde je to nezbytné pro ochranu majetku, např. k odhalení vandalismu, odrazení zlodějů.
Je samozřejmostí, že kamera nemá nepřiměřeně zasahovat do soukromí druhých. Nepřípustné tak zůstává zejména to, aby kamera snímala vchod bytu vlastníka.
Kamerový systém je automatický technický systém umožňující pořizování a uchování obrazových záznamů z předem určených sledovaných míst.
Kamerový systém se skládá z hvězdicové topologie kamerového okruhu, kdy jednotlivé kamery budou propojeny pomocí kabelových segmentů k centrálnímu rozbočovači. Tento rozbočovač bude připojen na HW.
Kamerový systém nebude sloužit k systematickému sledování osob ani ke sledování pro spor s účely uvedenými.
Celý sledovaný prostor v bytovém domě bude viditelně označen informační tabulkou umístěnou v prostoru vstupu do jednotlivých monitorovaných prostor.
Kamerový systém domu bude vybaven záznamovým zařízení o maximální délce záznamu 7 dní. Záznamy budou uloženy na jediné bezpečně označené místo v 1.PP v objektu B – v místnosti o velikosti 14 m2 (dříve zde byl umístěn výměník tepla) s kovovými dveřmi a bezpečnostním zámkem. Vstup do této místnosti je umožněn přes prostory, kde je umístěna plynová kotelna.
Kamerový systém bude mechanicky zabezpečen proti krádeží a manipulaci neoprávněnou osobou.
Kamerový systém je systém cyklickým, s automatickým prováděním obrazového záznamu. Ten v případě nezbytného technického zásahu bude obsluhován odborně způsobilo osobu.
Nakládání se záznamem může provádět pouze osoba oprávněná k zásahu do kamerového systému a to pouze na základě písemné žádosti a po provedení písemného záznamu. Záznam nesmí být fyzicky poskytnout žádné třetí osobě k soukromému zacházení.
SMLOUVA PRO PROVOZ KAMEROVÉHO SYSTÉMU V BYTOVÉM DOMĚ
(zdroj: JUDr. Alena Kučerová
https://www.tzb-info.cz/kamerove-systemy…
V návaznosti na aktuální dopady Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále také GDPR) do právního řádu ČR je zřejmé, že na rozdíl od některých zásad GDPR, jejichž povinné dodržování může národní legislativa změkčit (viz návrh zákona o zpracování osobních údajů, který je aktuálně projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR jako tisk č. 138 a 139), se tyto možnosti netýkají podmínek, za kterých musí v souladu s čl. 28 GDPR dojít ke sjednání smluvního vztahu mezi správcem (Společenstvím) a zpracovatelem, kterým provozuje kamerový nebo jiný obdobný dohledový systém v bytovém domě.
Tato smlouva není žádnou novinkou; v souladu s § 6 zákona č. 101/2000 Sb. už nyní měl takový smluvní vztah existovat, jenže GDPR přináší jednu podstatnou změnu.
Zatímco podle dnešního zákona nebyly smluvní podmínky nijak podrobněji upraveny přímo zákonem, podle čl. 28 GDPR nyní platí, že: „Provádění zpracování zpracovatelem by se mělo řídit smlouvou nebo jiným právním aktem podle práva Unie nebo členského státu, které by zavazovaly zpracovatele vůči správci a v nichž by byl stanoven předmět a doba trvání zpracování, povaha a účely zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, s přihlédnutím ke konkrétním úkolům a povinnosti zpracovatele v souvislosti se zpracováním, jež má být provedeno, a riziko pro práva a svobody subjektů údajů. Správce a zpracovatel se mohou rozhodnout, že použijí individuální smlouvu nebo standardní smluvní ustanovení, která přijme buď přímo Komise, nebo dozorový úřad v souladu s mechanismem jednotnosti a poté Komise.“ – citace z Rec. 81 GDPR.
Zpracování osobních údajů má svá pravidla a proto je nezbytné stanovit určité modely, za kterých je provoz kamerového nebo dohledového systému (např. elektronické zvonky vybavené videokamerou) realizován.
První a nejjednodušší model je ten, kdy si SVJ nebo BD pouze nakoupí technologii a další správu a provoz realizuje ve vlastní režii. Tento model je možný zejména u velkých (co do počtu nemovitostí a členů) subjektů, kde se dá očekávat i dostatečný personální a odborný potenciál ke správě takového systému, včetně jeho technické údržby.
Druhý model je obvyklejší, tedy SVJ nebo BD si pořídí technologii, kterou dále provozuje, ale její technickou údržbu přenechává odborné firmě. V této souvislosti již bylo publikováno několik názorů, zejména z podnětu výrobců SW, že se nejedná o vztah správce a zpracovatele, a že tedy není nezbytné uzavírat žádnou smlouvu v kontextu čl. 28 GDPR. Ale je to skutečně pravda? Technický správce sice přímo neprovádí žádnou z operací – činností zpracování osobních údajů, které jsou definovány jako zpracování dle čl. 4 odst. 2 GDPR ale je nepochybné, že k datům přístup má. Je tedy na správci, aby si zajistil podmínky přístupu, kdy i nahlédnutí je považováno za operaci, která je součástí již zmiňované definice pojmu zpracování.
V této souvislosti lze jednoznačně doporučit, aby i mezi správcem a tzv. technickým správcem systému smluvní vztah existoval, i když ve zjednodušené formě, nicméně řadu možných smluvních podmínek lze najít právě v čl. 28 odst. 3 GDPR, zejména pokud jde o povinnosti zabezpečeného přístupu a povinnosti mlčenlivosti přistupujících zaměstnanců technického správce. A nejde jen o jednostranné prohlášení technického správce, (hlavní) správce by měl disponovat dostatečnými kontrolními mechanismy, aby se přesvědčil, jak technický správce své povinnosti plní. To však bohužel vyžaduje jistou odbornou úroveň, kterou běžný správce kamerového nebo jiného dohledového systému obvykle nedisponuje a musí se tak spolehnout na vyjádření technického správce.
Třetí model je také poměrně častý. SVJ pořídí technologii, ale systém neprovozuje přímo, ale pro jeho provoz si najme další subjekt. Tato praxe je dnes běžná zejména v případě velkých bytových komplexů. Vše záleží jen na smlouvě mezi vlastníkem bytu (nebo jeho nájemcem) a provozovatelem ochrany objektu a souvisejících služeb. V tomto případě je však smlouva o zpracování osobních údajů nezbytností a její obsah by měl být zcela v souladu s čl. 28 GDPR, které platí již řadu měsíců (účinnost od 25. 5. 2018).
Jak má tedy smlouva vypadat?
Podle článku 28 odst. 3 jde o zvláštní smluvní typ, podle kterého se zpracování řídí, a který zavazuje zpracovatele vůči správci. Dále se zde uvádí některé povinné náležitosti, jako je předmět a doba trvání zpracování, povaha a účel zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, povinnosti a práva správce.
Dále má smlouva zejména stanovit, že zpracovatel:
1. zpracovává osobní údaje pouze na základě doložených pokynů správce;
2. zajišťuje, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti;
3. přijme všechna opatření požadovaná podle článku 32 GDPR
4. dodržuje podmínky pro zapojení dalšího zpracovatele uvedené v odstavcích 2 a 4 čl. 28 GDPR;
5. zohledňuje povahu zpracování, je správci nápomocen prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření, pokud je to možné, pro splnění správcovy povinnosti reagovat na žádosti o výkon práv subjektu údajů stanovených v kapitole III GDPR;
6. je správci nápomocen při zajišťování souladu s povinnostmi podle článků 32 až 36, a to při zohlednění povahy zpracování a informací, jež má zpracovatel k dispozici;
7. v souladu s rozhodnutím správce všechny osobní údaje buď vymaže, nebo je vrátí správci po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním, a vymaže existující kopie, pokud právo Unie nebo členského státu nepožaduje uložení daných osobních údajů;
8. poskytne správci veškeré informace potřebné k doložení toho, že byly splněny povinnosti stanovené v tomto článku, a umožní audity, včetně inspekcí, prováděné správcem nebo jiným auditorem, kterého správce pověřil, a k těmto auditům přispěje.
9. V souladu s čl. 28 odst. 9 GDPR musí smlouva o zpracování osobních údajů být vyhotovena písemně, v to počítaje i elektronickou formu.
V současné době existuje řada vzorů a doporučení, co by smlouva mezi správcem a zpracovatelem měla obsahovat, kromě již zmíněného čl. 28 GDPR; ale co je velmi podstatné, je část, která se týká odpovědnosti za porušení povinností při zpracování osobních údajů.
Každá smluvní strana by měla disponovat dostatečnými nástroji (např. smluvní pokuta), pokud se stane, že i přes zajištění podmínek pro zpracování osobních údajů dojde k jejich ztrátě, znehodnocení nebo zpřístupnění jiné než oprávněné osobě.
I když máme uzavřený smluvní vztah, je nám tato skutečnost stálou hrozbou, a pokud zpracovatel své povinnosti nedodržuje, měli bychom disponovat určitými zárukami odpovědnosti.
(zdroj: JUDr. Alena Kučerová
https://www.tzb-info.cz/kamerove-systemy…
Dále má smlouva zejména stanovit, že zpracovatel:
1. zpracovává osobní údaje pouze na základě doložených pokynů správce;
2. zajišťuje, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti;
3. přijme všechna opatření požadovaná podle článku 32 GDPR
4. dodržuje podmínky pro zapojení dalšího zpracovatele uvedené v odstavcích 2 a 4 čl. 28 GDPR;
5. zohledňuje povahu zpracování, je správci nápomocen prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření, pokud je to možné, pro splnění správcovy povinnosti reagovat na žádosti o výkon práv subjektu údajů stanovených v kapitole III GDPR;
6. je správci nápomocen při zajišťování souladu s povinnostmi podle článků 32 až 36, a to při zohlednění povahy zpracování a informací, jež má zpracovatel k dispozici;
7. v souladu s rozhodnutím správce všechny osobní údaje buď vymaže, nebo je vrátí správci po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním, a vymaže existující kopie, pokud právo Unie nebo členského státu nepožaduje uložení daných osobních údajů;
8. poskytne správci veškeré informace potřebné k doložení toho, že byly splněny povinnosti stanovené v tomto článku, a umožní audity, včetně inspekcí, prováděné správcem nebo jiným auditorem, kterého správce pověřil, a k těmto auditům přispěje.
9. V souladu s čl. 28 odst. 9 GDPR musí smlouva o zpracování osobních údajů být vyhotovena písemně, v to počítaje i elektronickou formu.
V současné době existuje řada vzorů a doporučení, co by smlouva mezi správcem a zpracovatelem měla obsahovat, kromě již zmíněného čl. 28 GDPR; ale co je velmi podstatné, je část, která se týká odpovědnosti za porušení povinností při zpracování osobních údajů.
Každá smluvní strana by měla disponovat dostatečnými nástroji (např. smluvní pokuta), pokud se stane, že i přes zajištění podmínek pro zpracování osobních údajů dojde k jejich ztrátě, znehodnocení nebo zpřístupnění jiné než oprávněné osobě.
I když máme uzavřený smluvní vztah, je nám tato skutečnost stálou hrozbou, a pokud zpracovatel své povinnosti nedodržuje, měli bychom disponovat určitými zárukami odpovědnosti.
(zdroj: JUDr. Alena Kučerová
https://www.tzb-info.cz/kamerove-systemy…
Stručný návod k několika krokům obsahuje již samo Obecné nařízení:
Zde stručný přehled základních článků:
Zde stručný přehled základních článků:
• Čl. 28 odst. 10: Aniž jsou dotčeny články 82, 83 a 84, pokud zpracovatel poruší toto nařízení tím, že určí účely a prostředky zpracování, považuje se ve vztahu k takovému zpracování za správce.
• Čl. 30 odst. 2: Každý zpracovatel a jeho případný zástupce vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování prováděných pro správce, jež obsahují:
a) jméno a kontaktní údaje zpracovatele nebo zpracovatelů a každého správce, pro něhož zpracovatel jedná, a případného zástupce správce nebo zpracovatele a pověřence pro ochranu osobních údajů;
b) kategorie zpracování prováděného pro každého ze správců;
c) informace o případném předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace, a v případě předání podle čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce doložení vhodných záruk;
d) je-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v čl. 32 odst. 1.
• Čl. 32 odst. 3: Správce a zpracovatel přijmou opatření pro zajištění toho, aby jakákoliv fyzická osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, zpracovávala tyto osobní údaje pouze na pokyn správce, pokud jí jejich zpracování již neukládá právo Unie nebo členského státu.
• Čl. 33 odst. 2: Jakmile zpracovatel zjistí porušení zabezpečení osobních údajů, ohlásí je bez zbytečného odkladu správci.
• Čl. 82 Právo na náhradu újmy a odpovědnost:
a) Kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.
b) Správce zapojený do zpracování je odpovědný za újmu, kterou způsobí zpracováním, jež porušuje toto nařízení. Zpracovatel je za újmu způsobenou zpracováním odpovědný pouze v případě, že nesplnil povinnosti stanovené tímto nařízením konkrétně pro zpracovatele nebo že jednal nad rámec zákonných pokynů správce nebo v rozporu s nimi.
c) Správce nebo zpracovatel jsou odpovědnosti podle odstavce 2 zproštěni, pokud prokáží, že nenesou žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.
d) Je-li do téhož zpracování zapojen více než jeden správce nebo zpracovatel, nebo správce i zpracovatel, a nesou-li podle odstavců 2 a 3 odpovědnost za jakoukoliv škodu způsobenou daným zpracováním, nese každý správce nebo zpracovatel odpovědnost za celou újmu, tak aby byla zajištěna účinná náhrada újmy subjektu údajů.
e) Jestliže některý správce nebo zpracovatel zaplatil v souladu s odstavcem 4 plnou náhradu způsobené újmy, má právo žádat od ostatních správců nebo zpracovatelů zapojených do téhož zpracování vrácení části náhrady, která odpovídá jejich podílu na odpovědnosti za újmu v souladu s podmínkami v odstavci 2.
f) Soudní řízení za účelem výkonu práva na náhradu újmy se zahajují u soudů příslušných podle práva členského státu uvedeného v čl. 79 odst. 2.
Závěr: Pro provoz kamerového systému v bytovém domě lze jednoznačně doporučit uzavření smlouvy, a to v souladu s čl. 28 GDPR (Správce/Zpracovatel), popřípadě smlouvy analogické obsahující závazky provozovatele systému/ poskytovatele služeb vůči Správci (SVJ/BD) včetně jejich vymahatelnosti a odpovědnosti v případě vzniku škody.
(zdroj: JUDr. Alena Kučerová
https://www.tzb-info.cz/kamerove-systemy…
• Čl. 30 odst. 2: Každý zpracovatel a jeho případný zástupce vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování prováděných pro správce, jež obsahují:
a) jméno a kontaktní údaje zpracovatele nebo zpracovatelů a každého správce, pro něhož zpracovatel jedná, a případného zástupce správce nebo zpracovatele a pověřence pro ochranu osobních údajů;
b) kategorie zpracování prováděného pro každého ze správců;
c) informace o případném předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace, a v případě předání podle čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce doložení vhodných záruk;
d) je-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v čl. 32 odst. 1.
• Čl. 32 odst. 3: Správce a zpracovatel přijmou opatření pro zajištění toho, aby jakákoliv fyzická osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, zpracovávala tyto osobní údaje pouze na pokyn správce, pokud jí jejich zpracování již neukládá právo Unie nebo členského státu.
• Čl. 33 odst. 2: Jakmile zpracovatel zjistí porušení zabezpečení osobních údajů, ohlásí je bez zbytečného odkladu správci.
• Čl. 82 Právo na náhradu újmy a odpovědnost:
a) Kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.
b) Správce zapojený do zpracování je odpovědný za újmu, kterou způsobí zpracováním, jež porušuje toto nařízení. Zpracovatel je za újmu způsobenou zpracováním odpovědný pouze v případě, že nesplnil povinnosti stanovené tímto nařízením konkrétně pro zpracovatele nebo že jednal nad rámec zákonných pokynů správce nebo v rozporu s nimi.
c) Správce nebo zpracovatel jsou odpovědnosti podle odstavce 2 zproštěni, pokud prokáží, že nenesou žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.
d) Je-li do téhož zpracování zapojen více než jeden správce nebo zpracovatel, nebo správce i zpracovatel, a nesou-li podle odstavců 2 a 3 odpovědnost za jakoukoliv škodu způsobenou daným zpracováním, nese každý správce nebo zpracovatel odpovědnost za celou újmu, tak aby byla zajištěna účinná náhrada újmy subjektu údajů.
e) Jestliže některý správce nebo zpracovatel zaplatil v souladu s odstavcem 4 plnou náhradu způsobené újmy, má právo žádat od ostatních správců nebo zpracovatelů zapojených do téhož zpracování vrácení části náhrady, která odpovídá jejich podílu na odpovědnosti za újmu v souladu s podmínkami v odstavci 2.
f) Soudní řízení za účelem výkonu práva na náhradu újmy se zahajují u soudů příslušných podle práva členského státu uvedeného v čl. 79 odst. 2.
Závěr: Pro provoz kamerového systému v bytovém domě lze jednoznačně doporučit uzavření smlouvy, a to v souladu s čl. 28 GDPR (Správce/Zpracovatel), popřípadě smlouvy analogické obsahující závazky provozovatele systému/ poskytovatele služeb vůči Správci (SVJ/BD) včetně jejich vymahatelnosti a odpovědnosti v případě vzniku škody.
(zdroj: JUDr. Alena Kučerová
https://www.tzb-info.cz/kamerove-systemy…
Umístění kamerového systému
Místnost byla vyklizena včetně demontáže výměníku tepla firmou Veolia Energie a.s. K zprovoznění místnosti je nutné zazdít otvory, sanaci a vymalovat. Podlaha bude očištěna, penetrace, nivelace a nátěr. Kovové dveře se ponechají, pouze se provede nový nátěr a montáž nového bezpečnostního zámku.
Do místnosti musí být zavedena elektroninstalace a samostatný rozvaděč, který se připojí k již novému rozvaděči.
Místnost společných částí domu bude rovněž využita pro archivní dokumentaci a k uložení majetku Společenství.