Území dnešních Dejvic se rozprostírá severozápadně od historického města. Nejstarší část se nalézá na svazích pod Horní Šárkou, které jsou obráceny k jihovýchodu. Takto osluněné svahy byly odedávna ideální pro pěstování vína. Z tohoto důvodu tu také byly vinice v hojném počtu zakládány.
Před třicetiletou válkou jich v urbářích bylo napočítáno sto dvacet. Válka je však zpustošila. Na vinicích v 16. a 17. století byly stavěny lisy a na jejich místech pak vznikaly po celé 18. století hojně usedlosti, původně viniční, později se orientovaly na ovocnářství, pěstování zeleniny i obilnin.
Řada usedlostí se dochovala dosud – Beránka, Pernikářka, Hadovka, Hanspaulka, Mydlářka, Kotlářka, Špitálka a jiné. Ves Dejvice je písemně připomínána poprvé k roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, po husitských válkách připadla komoře a část svatovítské kapitule.
Pozemková držba byla roztříštěná a jednotlivé usedlosti mimo vlastní jádro vsi měly výrazně soliterní charakter. Urbanisticky se Dejvice začaly rozvíjet po první světové válce, bylo postaveno ČVUT a za Evropskou třídou vznikla kolonie úřednických domů.
Před třicetiletou válkou jich v urbářích bylo napočítáno sto dvacet. Válka je však zpustošila. Na vinicích v 16. a 17. století byly stavěny lisy a na jejich místech pak vznikaly po celé 18. století hojně usedlosti, původně viniční, později se orientovaly na ovocnářství, pěstování zeleniny i obilnin.
Řada usedlostí se dochovala dosud – Beránka, Pernikářka, Hadovka, Hanspaulka, Mydlářka, Kotlářka, Špitálka a jiné. Ves Dejvice je písemně připomínána poprvé k roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, po husitských válkách připadla komoře a část svatovítské kapitule.
Pozemková držba byla roztříštěná a jednotlivé usedlosti mimo vlastní jádro vsi měly výrazně soliterní charakter. Urbanisticky se Dejvice začaly rozvíjet po první světové válce, bylo postaveno ČVUT a za Evropskou třídou vznikla kolonie úřednických domů.
Současně se začaly Dejvice budovat jako komfortní moderní obytná čtvrť, navazující na Vítězné náměstí z roku 1923 (podle projektu Antonína Engela). Při stavbě vilových čtvrtí byly do nich začleněny i bývalé usedlosti, některé se změnily ve vily. Jména usedlostí a vinic byla použita pro pojmenování nově vznikajících ulic.
Rovněž na blízkém území v Šáreckém údolí vznikaly od konce 17. století a v 18. století četné viniční i zemědělské usedlosti. Díky oblibě výletů za město v 19. století byla řada z nich přestavěna na výletní restaurace. Pohostinství se stalo vítanou doplňkovou činností pro majitele usedlosti napomáhající lepší obživě.
Na potoce stávalo také mnoho mlýnů – Čertův, Záporecký, Dubový. Jeden z nejstarších dochovaných dvorů je Heřmanův dvůr z počátku 17. století. Architektonicky zajímavé jsou usedlosti Žitná, Žežulka, Jenerálka. Další větší území se zachovanou enklávou usedlostí jsou Nebušice. Ves patřívala strahovskému klášteru.
zdroj: Odbor památkové péče hl. m. Prahy
Rovněž na blízkém území v Šáreckém údolí vznikaly od konce 17. století a v 18. století četné viniční i zemědělské usedlosti. Díky oblibě výletů za město v 19. století byla řada z nich přestavěna na výletní restaurace. Pohostinství se stalo vítanou doplňkovou činností pro majitele usedlosti napomáhající lepší obživě.
Na potoce stávalo také mnoho mlýnů – Čertův, Záporecký, Dubový. Jeden z nejstarších dochovaných dvorů je Heřmanův dvůr z počátku 17. století. Architektonicky zajímavé jsou usedlosti Žitná, Žežulka, Jenerálka. Další větší území se zachovanou enklávou usedlostí jsou Nebušice. Ves patřívala strahovskému klášteru.
zdroj: Odbor památkové péče hl. m. Prahy